,,Be happy for this moment. This moment is your life."

Kdo vlastně jsem?

31. srpna 2017 v 18:11
Představte si, že by se vás někdo zeptal, kdo jste. Asi by jste si o tom člověku mysleli, že je blázen, pokud by jste ho znali dýl. Tahle otázka se možná používá u chatu, kde nemáte u "pisatele" přezdívku, nebo ji používají Ti staří lidé, kterým se život smrskl na zalévání květin, a tak o Vás chtěli vědět vše. Kdo jsou vaši rodiče, jestli ještě chodíte na školu a popřípadě kam. A vy se jen marně snažíte ukončit rozhovor. S úsměvem na tváři. Protože přece nejste neslušní.


Ale teď vážně, co byste odpověděli?
Mohla bych třeba napsat, že jsem holka s krátkýma vlasama. Že nosím brýle, ráda čtu a ve škole mám samé jedničky.
A ten člověk, by si představoval holku s rovnátky, umaštěným culíkem s brýlemi na nose, která se krčí v přední lavici a nepřetržitě se hlásí.
Ale, hej...takhle já nevypadám. Nenosím rovnátka, nesedím v první lavici a hlásím se minimálně (ach..to nás tak ty americký filmy zblbly?). Vlasy si umývám každý druhý den, takže myslím a doufám, že se téhle představě vyhýbám.
Já osobně se ani nepovažuji za šprtku, protože jí nejsem. Jen prostě umím okouzlit učitele (haha).
A přece, když vám někdo tohle o sobě poví, říkáte si v duchu "OMG, další šprt" a převrátíte oči.
Tým pádem je podle vás každý člověk, který má jedničky a čte šprt. Což je zvláštní, že jste mi dali zrovna tenhle štítek. Protože jsem zároveň knihomol (mám ráda a čtu knihy), nesportovní typ (neumím házet a chytá míč), snílek (chci bydlet mimo ČR, což je pro naši rodinu nereálný), a nakonec i hipík (protože si chci obarvit vlasy na modro). Taky už nemám ráda koně (přestala jsem na nich z finančních důvodu jezdit) a jsem anorektička (jsem hubená).
Wow! Tohle si o mě myslíte lidé, a co já? Co si o sobě myslím já?
Odpověď jsem hledala dlouho a v různých formách. V psaní, malování, poslouchání písniček, chození ven, dívání se na západy slunce, cestování, čtení....
A....potom jsem si přečetla tenhle článek http://www.inkoustovatecka.cz/2017/08/lipni-mi-na-celo-etiketu-treba-ji.html?m=1 a došlo mi, že bysme neměli lidem dávat lístečky, jen podle prvního dojmu. Vlastně by jsme neměli dávat lístečky vůbec. Protože jedna situace nezmění celý děj.
Takže by jsme si neměli myslet, že když si místo knížky koupím oblečení, už nerada čtu, nebo že označování "bloger", můžou mít pouze slavní a ne nějaký začínající.
Zkrátka nedávejte lidem lístečky. Protože si někdo může myslet, že jsem ta ulízaná holka z velkýho domu plného bílých stěn. Ale upřímně až potkáte holku s modrými vlasy zapletenými do spoustu copánků, na ruce bude mít tetováními, bude pracovat v pravý americký restauraci a bydlet bude ve velkoměstským paneláku, tak to budu já.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Heaven Heaven | Web | 1. září 2017 v 18:23 | Reagovat

Hubenost z tebe přece nedělá anorektičku :) raději si o tom něco zjisti :) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama