,,Be happy for this moment. This moment is your life."

Říjen 2017

Nejlepší kamarád nebo nejlepší kamarádka?

22. října 2017 v 17:24 | Lenka |  From My Life
Ahoj světe!

Dnešní téma je jasné a přesto komplikované. Kamarádi. Tedy, spíš nejlepší kamarádi. Možná, že jste někdy takového měli. Nebo jste si to aspoň mysleli. Ale teď upřímně, co je lepší, nejlepší kamarád nebo kamarádka?

Bláznivý. Dokonalý. Láskou zvrhlí...

19. října 2017 v 19:19 Píši Ti, tak proč mi neodpovídáš
Ahoj,

i přesto, že je venku taková tma, že bych neviděla ani na krok, cítím listy. Podzimní. Jak se houpou. Na větvi. Jen tak na zemi. A chlubí se svoji krásnou barvou. I když ví (me), že umírají. A dávají přednost novým, zeleným a hezčím listům. Stejně, jak vím, že ty listy umírají, vím, že chceš tenhle dopis zavřít. Stejně, jako ty dopisy předtím. Mohl by ses aspoň snažit pochopit, kolik práce mi dává napsat tyhle řádky. Vždy, když se schyluje k psaní dopisů pro Tebe, mám v hlavě milion nápadů. Scénářů. Monologů. Stojím uprostřed pouti. Všude kolem mě jsou bláznivé atrakce. Lidé se nechávají vozit do kolečka. Rychle. Pomalu. Kupují si přeslazenou vatu, co se jim lepí na zuby. Zaplatí svých posledních pár korun pro to, aby byli vzhůru nohama. Beztíže. Z jednoho pohledu je chápu. Taky bych chtěla. Být bez tíže. A z toho druhé jsou to pouze magoři. Pro mě. Pro ně. Ale přes všechny tyhle zajímavé body se dívám pouze na jeden. Hypnotizuji ho. Miluji ho. Tak dlouho jsem ho hledala. Hledala jsem Tě. A teď, když Tě konečně vidím, můžu Tě obejmout a líbat, já Tě chci líbat...ale, nemůžu se pohnout. Z místa. Z mých myšlenek. Nemůžu. Představovala jsem si, jak to bude dokonalé. Ty budeš dokonalý. Já. Mezitím se na Tebe dívám, jako každá holka. A Tvůj nechápavě urážející pohled to jasně dokazuje. Otáčíš se. Křičím. Ale to už jsi pryč. Kleknu si a brečím. Co jinýho mi zbejvá? Snažím se Tě hledat. Najít Tě. Možná, že Ty také. Strašně moc Tě potřebuji. Potřebuji, aby mě někdo obejmula. Řekl, že mě miluje. Že mě nechce ztratit. Tvoje slova, ale najednou přejdou na něco jiného. Víš, že to tak ovšem nechceš. Prozradili Tě Tvoje oči. Krásný. Říkáš něco o počasí. Jsme stejný. Místo, aby jsi mi řekl : Miluji Tě a Nechci Tě ztratit, mi říkáš o počasí. A já, místo bych Ti napsala, jak strašně moc Tě miluji a potřebuji, Ti říkám o píšu o počasí. Bláznivý. Dokonalý. Láskou zvrhlí.

Miluji Tě...
Jinak to popsat nejde...

Našla jsem se. Ve psaní.

2. října 2017 v 16:47 | Lenka |  From My Life
Ahoj světe!

Nedávno jsem jela jsem tak autem a přemýšlela jsem, že bych začala natáčet videa na YouTube. Ano, já vím. Dost praštěný. Ale v hlavě mám tolik myšlenek,že se mi je bohužel vyjadřují pomocí písmen špatně. Možná, že by se mi to říkalo líp než psalo. Ovšem pak mi došlo, že ani to by nepomohlo. Ne s mým strachem mluvit (haha, taky vám přijde vtipné, jak jsem před chvílí mluvila o YouTube?). Některé myšlenky, příběhy a světy asi mají být uschované v hlavě. V místě, kde je nikdo jiný nenajde.